Z čistýho egoismu sem hodim úvahu, co sem psal do školy...

Zakázané knihy

Knihy byly po celý novověk jediným nepřímým prostředkem k hromadnému předávání názorů. S rozvojem knihtisku a vzdělanosti bylo nevyhnutelné, že se objeví někdo, pro koho jsou cizí myšlenky nepřípustné, a kdo má dostatečnou moc na to, aby zabránil jejich šíření. Od té doby se datuje historie zákazů knih.

Po náboženské reformaci v raném novověku bylo, zvlášť v katolických státech, nemyslitelné vyznávat jakékoli jiné než oficiální náboženství. A ,,kacířské'' knihy protestantských autorů hořely na hranicích. Katolická církev nikdy nestrpěla kritiku svých dogmat.

Zatímco v novověku byly zákazy knih spojeny s náboženstvím, ve 20. století byly důvody ideologické. Fašistické, komunistické a jiné diktátorské režimy měly naštěstí mezi spisovateli vždy dost nepřátel. Vůdcové těchto států nemohli strpět žádnou polemiku o správnosti oficiální ideologie. Bylo by pro ně sebevraždou nechat vycházet knihy, které vyjadřovaly nesouhlas s režimem, a podněcovaly lid k nepokojům. Zakázány byly také mnohé jiné knihy, které byly sice mnohdy daleko starší než samotná státní ideologie, ale obsahovaly nebezpečné myšlenky, třeba o svobodě a demokracii. V těchto státech by se spíše než o zakázaných dalo mluvit o knihách povolených, protože těch bylo daleko méně.

Ať už šlo o absolutistické monarchie nebo moderní diktátorské režimy, zákazy literatury sloužily jako prostředek k upevnění moci. Knihy se však zakazovaly také z důvodů morálních. Stejně jako bylo nemožné vydat knihu židovského autora za Třetí říše, v puritánské společnosti Anglie devatenáctého století bylo nemyslitelné vydat knihu, která obsahovala ,,obscénní'' pasáže. A měřítka tehdejších cenzorů byla přísná, zakazovalo se pro ,,nemravnosti'', nad kterými bychom se dnes ani nepozastavili. Na tuto nejlepší britskou tradici dnes navazuje USA, kde sice potoky krve v béčkových hororech nikoho nepohorší, ale obnažené ňadro Janet Jackson vyvolalo vlnu morálního rozhořčení po celé zemi.

V posledních osmnácti letech u nás vyšly stovky knih, o kterých lidé, kteří chodili do školy před rokem 1989, nikdy neslyšeli třeba jenom proto, že jejich autor byl žid. Přesto mnohé z nich patří ke stěžejním dílům světové literatury. Svoboda tisku, která panuje v naší liberální společnosti, není rozhodně samozřejmá. Ve světě je stále mnoho zemí, kde se tisknou jen knihy důkladně prověřené cenzurou. Proto si této svobody musíme vážit a prosazovat ji i za cenu toho, že nesouhlasíme s názory obsaženými v díle, které má být vydáno. Protože jak řekl Voltaire:,,Nesouhlasím s tím, co jste řekl, ale budu ze všech sil bojovat za to, abyste to říkat směl .''

tenhle je pro Noru

Ach jo. Člověk jednou napíše úvahu do školy ve formálnim stylu, a už je to ,,strojený, nepřirozený" etc. Proč nikdo nechápe, že nemůžu psát tisíc let v jednom stylu, ale že taky zkoušim trochu jinej přístup? Na muj zkurvenej , léty prověřenej neformální styl mam přece tenhle blog. Sice sem si řikal, že už se na to vyseru, ale teď se hodí...

Myšlenky tipu:,,co se jí na tom kurva nelíbilo" mi zabraly tolik času, že užjaksi nezbývá prostor na další předměty, ze kterejch zejtra píšu... šťastnej ten, kdo už to má za sebou. Píšu sice sračky, ale ani jednou sem nepoužil slovo machiavellistický, a tak se to bude určitě všem líbit. doufam, že si toho článku nikdo nevšimne... Proč zůstat vězněn v jednom stylu,

když chci jít dál, né zůstat stát?

Že nehodí se k mému dílu?

a co je to, smím-li se ptát?

pár stránek textu, omylů fůru.

Za to mi chcete nadávat?

Vím, potřebuji korekturu,

ale nechte mě prosím v klidu psát!

Jak mohu nalézt správnou cestu,

když nesmím změnu udělat?

tak mě prosím bez protestu,

nechte už kurva v klidu psát!

Vo tenhle film se s váma prostě musim podělit, dokud sem plnej dojmů. Je to totiž kurevsky nejlepší film co sem viděl minimalně za poslední tejden.

Zdravim ze svýho exilovýho prázdninovýho působiště! Jedna z nejhorších věcí co se vám může stát vo jarňákách je, že vás pošlou na venkov, nejlíp k prarodičum. V mym žebříčku prázdninovejch katastrov je na horší pozici jenom disfunkce erekce rakovina prostaty a rozbitej automat na kafe. Nacházim se v tak zoufale nepodnětnym prostředí, že sem línej i číst kníšky, co sem si přivez a zabíjim čas stupidníma online hrama. To už sem klesnul fuckt hluboko...

Když už je reč o poklescích, tak sem se dneska přistihnul, jak popíjim se svym obvykle uúhlavnim nepřítelem (bratrem) popíjim Vina Lanzar - znalci ví, jak hluboko sem klesl, pro neznalé problematiky krabicových vín za dvacku musím dodat, že po tomhle ,,víně" by se zeblil i votrlej punkáč. Jde to se mnou zkopce... Ve čtvrtek to bude silnej kulturní shock, od vidlí rovnou do tanečních. Doufam, že na mě místní prostředí nezanechá trvalý následky, a nevezmu si třeba k obleku bílý ponožky. Zatim adios, du zabíjet čas!

Nebojte, žádnou nevyhlašuju, jenom sem se do jedný prřihlásil, tak jestli se vám muj blog líbí, tk mě pls podpořte!

Je tady slíbený pokračování lyžákový anabáze. Navážu tam, kde sem minule skončil, poslední den hoďku před večerkou.

Tak sem byl fčera na koncíku svý voblíbený kapely X, v klubu Prosek. Nakonec se sešla tříčlená banda já +Sztír +Domča. Těšil sem se na podobnej kotel, jako na minulym koncíku týhle punkový legendy, ale čekalo nás mírný zklamání. Místo vočekávanejch tří prdelí lidí a spousty známejch, jsem tu našli jenom asi tak 20 zewlů z našeho ústavu a asi stejnej počet ,,důchodců", ketrý tam ale byli až na další kapely.

Tak jsem se po dlouhý době zase jednou dokopal k tomu, abych něco napsal. Tentokrát to bude trochu polytématický, protože se chci zmínit vo všem, co se mi za těch pár posledních tejdnů přihodilo